Nápady pro práci s dětmi
Přepnout na zobrazení se styly

Hranice - táborový program

V různých rozhovorech se často stále znovu opakuje: Nic není černobílé - svět je barevný, na všem je něco dobrého a něco zlého. Nemůžeš se dívat tak černobíle - není pouze tvoje pravda, musíš připustit i jinou pravdu. Já souhlasím, svět není jen černá a bílá, má mnoho barev. Ale je zde jeden fakt, který nelze popřít. Je to smrt. Smrt vede jasnou dělící čáru, hranici. Není to zjednodušené vidění, naopak, kdokoli by chtěl tuto hranici popírat, musí být slepý i hluchý. Přes mnoho barev života jsou nakonec jen dvě možnosti - černá a bílá - život nebo smrt.

Když jde o tělesnou smrt, hraje tento fakt malou roli - nevyhne se jí nikdo. Barvy tohoto světa vyhasnou. Jinak je tomu ale s druhou smrtí, věčnou. Nikdo jí nemusí zemřít, ale každému hrozí, protože každý propadl smrti. A tak všechny světlé barvy září jako bílá a všechny tmavé jsou temné jako čerň. Nakonec rozhoduje jediný výsledek: Kdo má Syna, má život - kdo nemá Syna Božího, nemá život.

Základní rozvrh

♦  Hranice mezi životem a smrtí.

Když nám jde o život, bojujeme tak, že se to stalo dokonce příslovím: Bojuje jako o život. Když jde o život někomu, koho máme rádi, modlíme se tak, jako nikdy předtím. A přitom jde pouze o první smrt, tělesnou, dočasnou. Jaktože potom, když jde o druhou smrt, duchovní, věčnou, neodvolatelnou, jsme lhostejní, neteční, chladní. Vždyť nám jde o život!

♦  Hranice mezi svatostí a skutečným životem.

Kolikrát jsme po nějakém kázání, besídce, dorostu toužili žít život opravdu s Bohem. Jaké by bylo nádherné bojovat proti hříchu v Ježíšově moci, žít tak jak jsme o tom slyšeli a uvěřili. Proč jsme ale dopadli jako trní, nebo skála v podobenství o rozsévači? Proč jsme to nedokázali? Jsou to malé hříchy, zlé zvyky, co nás mění natolik, že i když chceme, nedokážeme žít s Ježíšem.

♦  Hranice mezi tímto světem a Božím člověkem.

Zjišťujete, že nerozumíte svým nevěřícím kamarádům, spolužákům? Zjišťujete že nemůžete být stejní, že vybočujete, jste divní? Nebo se toho teprve bojíte? My ale musíme být jiní! Nejsme z tohoto světa. Pak je zde však otázka - jak to máme zvládnout, jak máme v tomto světě žít? Žalm 37.

♦  Hranice mezi vírou v Boha a důvěrou v něj.

Věřit v Boha, znamená vědět, že Bůh je a možná i chodit do kostela a modlit se. Důvěřovat Bohu znamená přestat mít strach. Láska nezná strach; dokonalá láska strach zahání. Bojíme se o sebe, o svá práva, své spravedlivé nároky, své místo v životě? Bojíme se zajít tak daleko, že nebude cesty zpět? Pak nedůvěřujeme Bohu a jeho slibům, a když mu nedůvěřujeme, nemůžeme jej milovat.

Průvodní verš

Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život.
1. Janův 5,15


Popis táborového programu

Letos (2009) přibude jen tento jeden táborový program, který navíc vzhledem ke svému rozsahu poslouží spíše na nějaký prodloužený víkend nebo podobnou akci. Je totiž pouze na čtyři dny. Záleží ale na vás. Pokud jej vhodně rozšíříte, nebo zkrátka některý den vynecháte biblický program, můžete jej směle využít pro týdenní tábor.

Oproti Táborům z minulého roku je tentokrát každá lekce (kromě úvodu) založena na Starozákonním příběhu. Program je vhodný pro široké věkové spektrum dětí, ale je mířen do církevních řad, spíše než evangelizačně. Lépe však bude, nyní vás vyzvat k nahlédnutí - text obsahuje i návod jak s ním pracovat.


Download


Kliknutím stáhnete celý duchovní program
Formát: .pdf
Velikost: 344 kB