Soutěž6. místo - Martin Hroch (Matlafous)

6. Místo | Martin Hroch (Matlafous)
Na tom mi nejvíce záleží

Toto téma je velmi zajímavé, nicméně bude se psát velmi těžce, protože člověk má obvykle více než jednu osobu, nebo věc, nebo vlastnost, kterou považuje za tu, „na které mu nejvíce záleží.“ Ale, je to pravda? Záleží mu opravdu na té věci natolik, že by pro ni obětoval i svůj život?

Proto se nyní snažím zamyslet se nad tímto tématem i já, abych si uvědomil, co je pro mě nejdůležitější a vytvořil si svůj žebříček hodnot.

Samozřejmě, mnoho mých vrstevníků by za tyto věci označilo počítačové hry, mobilní telefony, fotbal a mnoho dalších „zbytečností“, ale s tímto u mne nepočítejte.

Slovo zbytečností jsem užil, protože to nejsou ty nejdůležitější věci, které v životě potřebujete a na kterých by vám mělo nejvíce záležet. Stejně tak je to i s penězi. Ačkoliv by se mohlo zdát, že dnes potřebujete peníze takřka v každé situaci (a víceméně je to pravda), nejsou to, na čem by vám mělo v životě nejvíce záležet. To nejdůležitější je přece jenom zdraví.

Možná by se vám mohlo zdát, že to nemám z vlastní hlavy, protože přece jenom, je mi pouze 12 let a mí vrstevníci se nad zdravím moc nezamýšlejí. Nicméně já to vím z vlastní zkušenosti,protože můj kamarád je upoutaný na vozík již asi 7 let a proto je pro mne nejdůležitější mé zdraví. Dále je pro mě velmi důležitá má rodina, která je velmi obětavá a já vidím, jak to má můj kamarád těžké a jak mu musí jeho rodina pomáhat. Proto jsem vděčen, že se mohu na svojí rodinu kdykoliv spolehnout.

Také je pro mě důležitá škola a mí kamarádi v ní. Škola mi dodává dobrou náladu a sebevědomí (i když se někdy stane, že dostanu horší známku než trojku a to pak trochu zkoprním, ale pak se vždy z legrace poškorpíme a mám hned dobrou náladu.) Ale školy si hlavně cením, protože mi dodává vzdělání, jelikož být vzdělaný je v této době důležitá priorita z hlediska uplatnění v mém budoucím povolání.

A kamarádi? Ti jsou bezvadní. My s Lubošem (to je ten můj kamarád na vozíku), chodíme do stejné třídy a já rád vidím, jak si vzájemně pomáháme. Třeba Luboš dává opisovat domácí úkoly a my mu na oplátku podáváme učení, nebo mu pomáháme přejíždět z učebny do učebny, apod. Proto jsem na své kamarády opravdu hrdý (i na sebe) a vážím si jich. Nerad bych o některého z nich přišel, opravdu nerad.

Dále mi hodně záleží na tom, aby se Luboš rozchodil a měl konečně takový život, jako ho mohou mít chodící lidé.

Následně již budou následovat ty více „obvyklé“ věci, které již nejsou z mého pohledu tak důležité, ale je příjemné je mít. Jako třeba počítačové hry, které jsem zmínil na začátku této slohové práce, nebo mobilní telefony a moderní trendy - hudba, oblečení, sport atd.

A samozřejmě také peníze. Ty jsou, jak jsem se již zmínil, dnes potřeba ve skoro každé situaci. K tomu, abych mohl něco koupit a udělat tím někomu jinému radost. Abych mohl vařit různá jídla, což mě docela mrzí, protože přece jenom nemám tak veliké kapesné, abych si každý týden mohl kupovat nové suroviny. A jestli se divíte, že rád vařím, tak já se řídím heslem: „ S plným žaludkem je na světě lépe.“

Také mám velice rád přírodu. Ale myslím, že se tomu divit nebudete. Vždyť v přírodě to vždy nádherně voní, je plná barev a navíc v ní všechno žije. K přírodě mám velmi silný vztah, už proto, že můj děda je myslivec a sbírá samorosty - to jsou uříznuté části stromů nebo pařezů, které vyrostly do určitého tvaru. Můj děda je sbírá a vystavuje, aby lidem přírodu přiblížil a naučil je mít ji rád.

A v mém žebříčku hodnot nesmí chybět ani knihy. Obecně se říká: „Pes je nejlepší přítel člověka,“ a já říkám: „Kniha, přítel člověka.“ Nejprve ty poučné, těmi nemyslím učebnice, ale ty „opravdu poučné“, třeba foglarovy knihy, to jsou takové zábavné učebnice přírodopisu, nebo prvouky a stejné je to i s „Ferdou Mravencem, práce všeho druhu.“ A dále mám oblíbené různé fantasy, jako třeba všechny díly Narnie, Harryho Potttera, již vyšlé díly příběhů Septimuse Heappa, Hraničářova učně a další. A také mám rád klasiku, jako třeba „Boříkovy lapálie,“ od Vojtěcha Steklače apod.

Takže, abych si to zrekapituloval. Nejdůležitější je pro mě mé zdraví, protože z kamarádství s Lubošem jsem si vzal ponaučení, že zdraví je to nejlepší, co může člověk mít. A také volnost pohybu, protože Luboš mi každodenně popisuje, jaká je to otrava, být na někoho jiného odkázaný. Dále mí kamarádi, škola a má obětavá rodina. A z mých hobby to jsou vaření a knihy. A také samozřejmě v dnešní době peníze.

Jsem velice vděčen, že jsem tuto úvahu mohl napsat a uvědomit si tak, co si většina lidí moc neuvědomuje. Totiž, co je pro mne v životě nejdůležitější, že je to zdraví a svoboda v pohybu.

Hodnocení:

Ahoj, na začátku jsi položil velmi zásadní otázku „Záleží mu opravdu na té věci natolik, že by pro ni obětoval i svůj život?“ To je velmi důležité a je škoda, že jsi se pak od ní odklonil. Dále píšeš, že nejvíce ti záleží na zdraví – proto bychom se mohli dostat k zajímavému závěru, že bys kvůli zdraví obětoval i svůj život. To poněkud nedává smysl. Toto ovšem zdaleka neznamená, že je tvá úvaha špatná. Spíše vypovídá o tom, že jsi lepší člověk, než spisovatel. Pojal jsi celou úvahu hodně osobně a dost věcí jsi na sebe prozradil, což může být pro ostatní, vzhledem k tvému životu, velmi poučné a dobré. Chybí tomu však něco, co by z úvahy udělalo něco více, než jen prosté vyprávění. Z úvahy mi vyplývá, že jsi velmi dobrý kamarád a dobře umíš přemýšlet o věcech kolem sebe. A to je důležitější než jakýkoli literární úspěch.

<< 5. místo - nahoru - Seznam soutěžících