Když napíši, že můžete s dětmi kreslit s pomocí nohou, jistě nepřicházím na nic objevného. Pokud vedete křesťanský klub, nebo besídku, pravděpodobně jste už něco podobného využili jako úvod k lekci o někom postiženém, nebo o tom, jak máme lidem pomáhat. Pokud děti chodí pravidelně, nebo na více klubů, už takovou aplikaci sami očekávají. A nyní přichází naše příležitost - zmateme je.
Zatím jsem asi spíše zmátl já vás. Zadání je však jednoduché. Rozdejte dětem velké papíry (jinak budou kreslit po podlaze) a fixy (tužkou jim to nepůjde a tempery moc špiní). Pak jim dejte za úkol namalovat obrázek. Pokud budete mít čas, bude lepší přidat ještě další úkol - s pomocí úst postavit stavbu z kostek (nemáte-li kostky, mohou znovu malovat, nebo dělat něco podobného).
Když děti dokončí úkol, vyptávejte se, jak jim to šlo. Účelem je, dovědět se, že to sice šlo, ale rukama by to šlo lépe. A no, ano, je to jasné. Ruce jsou ke kreslení a tvoření. Nohy ani ústa ne. Nohy jsou stvořené k chození - to by šlo zase špatně po rukách. Ústa zase k mluvení a jedení - mluvit rukama také lze (znaková řeč), ale těžko. Každá část těla má svůj úkol. I když zvládne i něco jiného, nic neumí tak dobře, jako to, pro co byla stvořena.
Ale tak si říkám - k čemu je celý člověk? Člověk má také svůj hlavní úkol. Pořád posloucháme co všechno máme dělat a umět - a mnoho věcí opravdu zvládneme - ale! co je to hlavní, co nám má jít nejlépe? (Nechte děti navrhovat...) Správnou odpověď však najdeme v Bibli. Bůh nás stvořil - co od nás očekává? Matouš 22,37-39 On mu řekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je největší a první přikázání. Druhé je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe.” Nebo jinak - ne pro děti: „Genesis 1,27 Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem.” a „1 Janův 4,8a16 Bůh je láska.”
♦ nedoporučuji hrát v zimním období - děti budou mít punčocháče a nebudou moci uchopit fix nohou
♦ fixy se opravdu osvědčily nejlépe - i když se jimi děti mohou popsat
♦ ve vhodných podmínkách lze zkusit i chození po rukou