Příprava: Předem si na zemi vyznačíme mříž o rozměrech asi 10 x 10 čtverců. Pro sebe na papír si nakreslíme stejnou a v ní zaznačíme jednu cestu, kterou lze mříž projít. Z každého políčka lze pokračovat vždy jen dvěma směry - nikoli úhlopříčně. Cesta se může i vracet, může mít slepé odbočky. Lze hrát i na velmi velkých polích.
Hra: Hra je vhodná pří počtu do deseti hráčů. Před polem, které představuje nebezpečnou bažinu se totiž postaví do fronty a vstupují jednotlivě. Protože neznají cestu, zkusí někam šlápnout a vedoucí buď mlčí - když stojí pevně - nebo řekne žbluňk - když zapadnou do bažiny. Každý hráč pokračuje tak dlouho, dokud nezapadne, pak bokem odejde a postaví se na konec fronty. Hráči ve frontě ji nesmí opustit - tzn. nesmí třeba stát po obvodu sítě. Tak se všichni dokola střídají, dokud nedojdou všichni na druhou stranu. Ještě platí jedno důležité pravidlo: během celé hry nesmí žádný z hráčů říci žádné slovo. Mohou vydávat zvuky, ale ne slova. Ačkoli je tato hra v zásadě nesoutěžní, hráči si ji vždy velmi užijí a dobře se baví. Hra posiluje vědomí sounáležitosti. Lze ji brát jakou poučnou: Chyby druhých nám umožní jít dál a naše vlastní chyby pomohou někomu jinému.